Série: Labyrint
Originální název: The Maze Runner, The Scorch Trials, The Death Cure
Žánr: Sci-fi, dystopie
Rok vydání: 2014, 2014, 2015
Počet stran: 360, 344, 312
Nakladatelství: Yoli
Překlad: Petr Kotrle
,,Jestli se nebojíš, nejsi člověk."
Když se Thomas probudí ve výtahu, nepamatuje si nic než své křestní jméno. Nemá žádné vzpomínky na rodiče ani na domov a netuší, jak se dostal tam, kde je. Jeho paměť je prázdná. Není však sám. Když se výtah otevře, Thomas zjistí, že má kolem sebe chlapce, kteří ho vítají na Place, širokém prostranství uzavřeném vysokými kamennými zdmi. Placeři, jak si ho jeho obyvatelé říkají, nevědí proč nebo jak se tam ocitli. Kam jejich paměť sahá, vědí jen to, že každý den se otevřou kamenné brány do labyrintu, jenž je obklopuje. A stejně tak se každou noc pevně zavřou. Jednou za měsíc přiveze výtah nového chlapce. A nikdo nechce zůstat v labyrintu po setmění. Thomasův příchod Placeři očekávali. Ale další den se objeví dívka - vůbec první, která na Plac dorazila. A ještě překvapivější je zpráva, kterou jim doručí. Placeři byli vždy přesvědčení, že když se jim podaří bludiště kolem Placu vyřešit, najdou cestu domů.. ať je kdekoli. Ale čím dál víc se zdá, že labyrint řešení nemá. Po příchodu dívky si Thomas najednou začne připadat jiný. Něco mu říká, že by mohl znát některé odpovědi - kdyby našel způsob, jak se dostat k tajemstvím uzamčeným ve své mysli.
Jakožto většinu sci-fi, co jsem četla, mi i tuto knihu doporučila moje kamarádka. Po úžasných Hladových hrách jsem se rozhodla, že na její radu dám.
Ze začátku jsem měla problém se začíst. Jelikož je kniha psána z pohledu Thomase, stejně jako on si nic nepamatujete - respektive vůbec netušíte, kde to vlastně jste a proč tam jste. Proto jsem měla trochu problém s popisem místa - hle, tu je kamenná zeď do smrtícího labyrintu, kam bych chodit neměl..
Také mi neskutečně vadil slovník a mluva Placerů. Hele, ty čóne - smrdíš jako kýbl plopáků.. Časem jsem si na něj však zvykla a nakonec jsem si ho i oblíbila. Dělá to knihu mnohem originálnější. A smekám před panem překladatelem - přeložit něco takového, to chce kuráž.
Jakmile jsem se přes výše zmíněné přenesla, nemohla jsem se odtrhnout. Krátké kapitoly vás nutí číst dál a dál.. až budete nevěřícně zírat na poslední stránku, kterou máte před sebou.
Prvních přibližně padesát seznamovacích stran vás pravděpodobně nebude bavit a budete se v příběhu ztrácet - i já jsem přemýšlela, že knihu odložím. Jsem ale ráda, že jsem to neudělala. Vyklubalo se z toho naprosto úžasné, unikátní a akční sci-fi.
Tento úvodní díl mě bavil se všech tří knih nejvíce. Dlouho jsem přemítala nad tím proč. Došla jsem k závěru, že mi, oproti filmu, připomínal spíše mé milované fantasy, nikoliv dystopii.
USA - 2014 - 114 min - režie Wes Ball
Film už má naopak pravý science fiction ráz. Rmuti, příšery z labyrintu, tu jsou zobrazení spíš jako roboti než nadpřirozené bytosti. Film je hodně podobný knižní předloze. Samozřejmě je něco sem tam jiné, například samotný únik z bludiště a zastavení rmutů. Musím však pochválit skvělý výběr herců - jako Thomas zazářil Dylan O'Brien, světlovlasého a tichého Newta výtečně zahrál Thomas Brodie-Sangster, běžce z východu Minha ztvárnil Ki Hong Lee a jedinou dívku Teresu obsadila Kaya Scodelario. Nějaké výtky bych měla, třeba fakt, že v Placu nikdy neprší a ve filmu se spustil obrovský liják. Tak jako tak - zpracování je to dobré.
![]() |
Druhý a třetí díl jsem si vypůjčila v místní knihovně - to vysvětluje obal na knize |
,,Žádná pravidla neplatí. Pomoc nepřijde. Buď to zvládneš, nebo umřeš."
Už žádné hlavolamy. Žádné proměnné. A žádné běhání. Thomas byl přesvědčený, že když se jim podařilo uniknout, vrátí se on i Placeři ke svým dřívějším životům. Nikdo však ve skutečnosti netušil, do jakého života se vracejí. Země, sežehnutá slunečními erupcemi a spálená novým, krutým klimatem, se změnila v pustinu. Vláda se zhroutila - a s ní i pořádek. Rozpadajícími se městy teď bloudí ,,raplové", lidé, kteří jsou pokrytí hnisavými ranami a které infekční nemoc nazývaná erupce dohání k vražednému šílenství. Hledají, kde by našli další oběť.. a potravu. Pro Placery běhání zdaleka neskončilo. Místo aby se dostali na svobodu, zjišťují, že mají před sebou další zkoušku. Musejí překonat Spáleniště, nejhůře postiženou část planety, a během dvou týdnů dorazit do bezpečného útočiště. A organizace ZLOSIN se postarala o to, aby uzpůsobila proměnné a nastavila šance v jejich neprospěch. Thomas se musí zamyslet - skutečně přechovává někde v hlavě tajemství svobody? Nebo bude věčně vydán ZLOSINu na milost?
Placeři unikli z labyrintu. Byli převezeni do ubikace, kde se jim dostane jídla, vody a čistého oblečení. Jednoho dne se to však zvrtne. Dozorci zmizí. A s nimi i Teresa. Místo ní chlapci naleznou Arise, který si také prošel labyrintem. Ale ne tím jejich. Je těchto bludišť snad víc? A proč?
Jako ze samotného nebe se zjeví pobledlý muž - Placeři mu dají přezdívku Krysák. Ten jim oznámí, že musí projít Spáleništěm a do dvou týdnů se dostavit do bezpečného útočiště v horách. Tam se jim dostane léku, který je zbaví erupce - nemoci, která je postihla všechny. Skutečně je to tak jednoduché?
V rozpadlém městě narazí na Brendu a Jorgeho - raply, kteří však ještě nepropadli šílenství. Vlastně se chovají a vypadají úplně normálně. Na skutečné raply však Placeři narazí. A řeknu vám jedno - o setkání s nimi opravdu nestojíte. Dali by se popsat jako zombie, které ještě nezemřely.
Prakticky celou dobu se tu neobjevovala Teresa, což jsem ráda, protože já ji nijak v lásce nemám. Naopak Brendu jsem si oblíbila hned. Teď jde jen o to, kterou z nich si Thomas vybere. Ale nebojte - milostný trojúhelník a romantika tu nehrají vůbec žádnou roli.
Velkému prostoru se tu dostává Minhovi, jehož mám z této trilogie úplně nejraději. Stává se z něj opravdový vůdce. Ach, zbožňuji ho.
Stejně jako jednička je i Spáleniště čtivé a akční. Obálku má jednoznačně nejhezčí. A to, co stane v poslední třetině, vás překvapí. A také potvrdí jeden prostý fakt - nevěřte všem.
USA - 2015 - 129 min - režie Wes Ball
Po úžasné knize nastalo obrovské zklamání. Ano, čekala jsem nějaké změny - stejně jako u zpracování prvního dílu. Jenže tyto změny jsou fatální. Film je vůči knize postavený úplně jinak. Zde prakticky ani nejde o to přejít Spáleniště - které ani nevypadá jako ono Spáleniště z knihy, ale dostat se k Pravé ruce, která se snaží svrhnout ZLOSIN. Mimochodem, Pravá ruka a skutečné jméno Krysáka se objevuje až ve třetím díle. V knize se také vůbec neobjevují pistole a granátomety - Placeři si vystačí se sekerami a hráběmi. Na Spáleništi má být také nesnesitelné vedro a slunce má pálit tak, že naši hrdinové přes den prakticky nevychází ze stínu a když už ano, tak ne bez pokrývky hlavy. Po zhlédnutí jsem neuvěřeně zírala do obrazovky počítače plná zklamání. Připadá mi, že z filmu s velkým potenciálem udělali klasické teenagerské klišé, ve kterém nemohla chybět přestřelka. Jednoduše - jsem opravdu hodně zklamaná a zároveň zvědavá, jaký bude poslední díl, který se na plátnech objeví příští rok.
,,Čas lží je u konce."
Ve druhém díle vám připadá, že v celé trilogii jde hlavně o svět zničený sluncem. Po tom, co však hrdinové dorazí do bezpečného města Denveru, zjistíte, že o pouště a žár ani tolik nejde. Hlavním problémem se stává nemoc zvaná erupce. Někdo je vůči ní imunní - virus nepostihne jeho mozek a daný jedinec jí odolává. Imunních je však málo. Jedním z nakažených se stává i Placer, jenž se raději rozhodne zemřít, než aby jeho přátelé byli svědky toho, kým se stane.
Thomas a ostatní z Placu mají ZLOSINu po krk. S pomocí Pravé ruky se rozhodnou to všechno ukončit jednou provždy. Není to však chyba?
Tento díl se mi líbil snad nejméně. Akční byl, to je pravda, ale prakticky celý složený jen z dialogů a plánovaní. V druhém díle byl Tom místy moc přecitlivělý a zamyšlený - zde mu například zemře jeden z přátel, on se nad jeho smrtí a pocitem viny trápí přibližně pět stránek a pak to nechává být, jako kdyby se nic nestalo.
Největším zádrhelem je však konec. Doslova do posledního písmene se pořád něco děje a pořád někdo umírá. To je fajn, protože to činí sérii opravdu čtivou. Jenže místo, abych poslední knihu zavřela s pocitem vysvětlení a porozumění, v mé hlavě se mezitím nahromadila spousta otázek, které mi pravděpodobně nikdy zodpovězeny nebudou. Svým způsobem skončila tato trilogie otevřeně. Jako kdyby měl za pár let vyjít další díl..
I tak si myslím, že se série The Maze Runner povedla a rozhodně patří k mým nejoblíbenějším.
Já jsem tuhle knižní sérii sice nečetla, ale před nějakým časem jsem se dívala na první díl ve filmovém zpracování. Ovšem, abych tak byla upřímná, už si vůbec nepamatuju, o čem to vlastně bylo. Původně jsem měla v plánu se na film podívat znovu a následně i na druhý díl, ale jak tak na to koukám, nevím, jestli se do toho mám pouštět...
OdpovědětVymazatLory Humble
Druhý díl se jako film líbí hodně lidem, já ho však nemám ráda. :D
VymazatCo se týče kniha, první díl je vždycky první díl. Bývá obvykle nejlepší, protože všechno teprve začíná. Musím říct, že v tomto případě třetí díl nebyl vůbec špatný, bylo tam asi nejvíc akce. Druhý byl slabší... A co se týče filmů, už jsem si zvykla, že málokdy dosahují kvalit knihy...
OdpovědětVymazatTo je pravda.. knihy jsou prostě vždycky lepší. :)
Vymazat